- - : : Z k U š E b N a : : - -

 


scéna č. 21
-----------
Tři mladí lidé - dívka ve věku 17 let, a dva chlapci ve věku 19 a 20 sedí u řeky na betonovém výstupku kanálu. Slunce svítí jako ďas a svítí jim přímo do obličeje. Dívka vytahuje jointa a podává ho Petrovi, aby ho odpálil. Joint koluje pomalu a každý ze zůčastněných ho hltá plnými doušky. Jamalovi se začíná motat makovice hned po prvním šluku. Dívka se rozkašle. Chce bejt ale hodně nad věcí a tak jen prohodí: "Lípa je asi hodně vyhulený město, co?" Petr a Jamal se na sebe podívají a ucedí něco jako že neví. Přijíždí Honza na novým kole. Povídjí si s nim. O Metalice na který byl. Pak se všichni zvednou a jdou podél řeky zpátky domů. Petr jede na nohejbal. Petr a Honza se spolu čile baví, Jamal jde kousek za nimi. Motá se mu hlava ale snaží se to na sobě nedat vědět. Dívka jde opodál za nim. Jamal se za dívkou nenápadně otáčí. Nechce, aby si někdo všimnul, že ho zaujala a že se za ní otáčí. Po chvilce je mezi dívkou a skupinklou chlapců propastný rozdíl. Jamal se otáčí a vidí dívku, jak padá na zem a sekne sebou na prašnou cestu. Jako pytel brambor, jak to později Petr okomentuje. "Petře, ona tam sebou sekla." Petr si myslí, že je to fór. Jamal dostává strach a je tu první děsivá představa. Dívce se zastavilo srdce. Nemůže dýchat. Musí jí co nejrychleji pomoci, ale neví jak. Co mají dělat? Zavolat policii? Rodiče se dozví že kouří marihuanu a je na dlažbě. Bez peněz. Dívka umírá Petrovi v náručí. Marně s ní klepe. Nejspíš si při pádu rozbila hlavu, teče jí z ní totiž krev. Honza se k tomu přimotal jak slepej k houslím. Přijel se pochlubit s novým kolem a pokecat a už je do toho taky namočenej. Lidi se zastavují a ptají se, co se stalo a jak můžou pomoci. Nastává zmatek a chaos. Jamal si sedá do stínu stromu, je mu blbě, cítí, jak mu buší srdce jako o závod. Zkolabuje. "Co blázníš? Pojď, vstávej," nabádá Petr svoji sestřenici. "Jo, už je to dobrý." "Tak pojď, domů to je kousek, to už snad dojdeš." "Péťo, drž mě..." Dívka opět padá na zem. Jamal pro sebe (nechce, aby si kamarádi všimli, jak je strachy posranej): "Kurva, vždyť tu můžou bejt kamery. Nebo pudou nějaký lidi a sme v prdeli." Dívka se zvedá, Petr ji přidržuje a společně s Honzou odchází. Jamal dostává strach, loučí se s nimi a odchází na druhou stranu. Jde do zkušebny za kamarádem Pavlem.

scéna č. 22
-----------
Jamal přichází na rozcestí. Rozhoduje se, zda jít do zkušebny a risknout, že tam Pavel už bude nebo jít k němu domů. Tam by ho mohl přemluvit a dojet do zkušebny autem. Ale Pavel nemusí být doma a už může být ve zkušebně. Jamal: "Risknu to a půjdu do zkušebny."

scéna č. 23
-----------
"Ach jo, kde to jsem? Kam jdu. Já mám žízeň. To bylo strašný. Asi mi praskne srdce, mam tep jako před infarktem. Určitě se motam, každej to na mě musí poznat. Kurva, končim z hulenim." Jamalův vnitřní pochod. "Radši si tady na chvilku sednu. Teď sem ušel alespoň 100 metrů v blouznění. Omdlel jsem. Vždyť to není možný, já si nic nepamatuju. Musim se zvednout a jít. Už tam za chvilku budu. Neblázni, počkej ještě chvilku. Pudu a zazvonim na tenhle domek. Řeknu, že se mi z vedra zamotala makovice a jestli by mi nedali napít. Radši ne. Ještě před nima sebou seknu nebo omdlim a zavolaj záchranku. Ta to na mě pozná a sem v prdeli. Kriminál. Rodiče se mě vzdají. Bez peněz. Budu dělat děvku. Končim z hulením. Čim víc o tom přemýšlím, tím rychlejší puls mám. Zkouším ho nahmatat. Zrychluje se mi dech. Umírám. Vidím se, jaktu ležím mrtvý, nabírá mě sanita a večer v novinách budou varovat před kouřením trávy." Nova: "Marihuana si dnes vyžádala další oběť. Mladého, zdravého muže. Zkolabovalo mu srdce. Ba co víc, přímo mu prasklo." Jamal: "Prasklo mi srdce. Cítím, jak se mi krev rozlévá do celého těla. Praská mi cévka v mozku. Už necítím tlukot srdce. Je konec. KONEC!"

scéna č. 24
-----------
Jamal přichází ke zkušebně. Je mu blbě. Nikdo tam neni. Na rozcestí si vybral špatně. Sedá si do stínu a odpočívá. Zkusí chvilku počkat a uvidí. Třeba Pavel přijde. Stejně by v tomhle stavu neušel už ani krok. Rozhlíží se, jak by se mohl zabavit. Jeho oči spočinou na uschlé větvičce. Vypadá jako hokejka. Sebere ji. Najde vhodný kamínek, položí si jej na koleno a hokejkou jej odpaluje. Pak s hokejkou zkouší kličkovat. Jamal: "Schválně, jestli dojedu s kamínkem od kolena až na stehno". Nedaří se mu to. Zkouší to znovu a znovu. Jamal si uvědomuje, že mu kamínek z nohy padá pokaždé ve stejném místě. Vždy v tom samém, jen kousek od cíle. Jamal: "Ano, Golonko útočí! Ale v rozhodující chvíli mu puk přeskakuje hokejku." Jamal: "Reichel, Kučera, sme mistři světa, sme mistři světa." Jamal: "Josef Straka dává na Dušana Andrašovského a ten jen o centimetry přestřeluje Svobodovu branku!" Jamal hraje fiktivní hokej. Na ničem jiném mu v tu chvíli nezáleží. Jenom zápas. Hokej. S klacíkem a kamínkem. Přijde mu to tak senzační a zároveň sentimentální. Hraje svůj zápas. Nezáleží mu, jestli jej někdo pozoruje nebo ne. Je mu to jedno. Pak se ze zápasu probírá a rozhlíží se kolem. Jak dlouho mohl hrát? Jak dlouho tu je? Jamal: "Končim s hulenim!"

scéna č. 25
-----------
Ke zkušebně, kerá je v areálu obrovského komplexu několika pracovních hal přijíždí zelená škodovka. Zatáčí a přijíždí přímo ke vchodu. Jamalovo srdce zaplesá: "Pavel." Krátce se pozdraví, prohodí několik formalit typu: "Ty seš vyhoukanej?" "Jako prase a je mi blbě. Potřebuju do chládku. A napít." "OK. Dneska sem tu chtěl bejt stejně hodně dlouho. A kde si to sebral." "Nějaká holka to přitáhla z Liberce. Bylo v tom hodně tabáku, hned se mi začala motat hlava." "Tak to byl ňákej shit! Hele, zachvilku mi přivezou zboží. Dáš si, ne? Já mam lepší, to tě dostane z těhle sraček!" "No, nevim."

scén č. 26
-----------
"Sem opět ve zkušebně. Je hrozně tmavá. Do uší mi neskutečně mlátí bicí. Držim basu. Smrdí to tu po cigárech. Na zdi sou supr koberce. Je tu rozhodně větší zima než venku. Smrdí to tu. Je tu co pít. A je tu chládek. Pavel jako vždy sedí za bicíma a hraje jako vždy skvěle. Supr přechody. Práce s hajtkou je neskutečná. Jeho rychlost a razance. Jednou bude nejlepší a pro mě je čest s nim hrát." Jamal jenom sedí s mokrým kapesníkem na obličeji a poslouchá. Je mu líp, je zachráněnej.

scéna č. 27
-----------
Pavlovi zvoní telefon. Pavel do něj mluví: "Jé, nebojte se a poďte dovnitř." Chvilka ticha. "No dobrá, jdu ven." Teď k Jamalovi: "Už sou tu. Bojí se jít dovnitř, trubky." "OK, já tu počkam. Stejně nechci aby mě viděli." "Neboj se, to sou normální kluci jako já nebo ty." Pavel odchází z místnosti ven a Jamal zůstává sám uvnitř. Bojí se, co to bude zač. Nechce, aby si ho nějaký dealeři spojovali s feťákama. Má z jejich přítomnosti úzkost. Všichni společně vcházejí dovnitř - Pavel a dva kluci. Jeden evidentně chytřejší, kterej prodává a vybírá prachy a dohlíží na to, aby bylo vše v cajku a mohl prachy předat šéfovi. Druhej, šnědej, s propýchnutým obočím je tu jako vymahač, kdyby se něco posralo. "Určitě má i zbraň," napadá Jamala. "Hele, von je z vás posranej..." směje se Pavel. Chytřejší dealer: "To vůbec nemusíš bejt. Já sem Tomáš. Ahoj." Jamal: "Jamal, ahoj!" Vymahač dealer: "Já sem Vik. čus!" Jamal: "Ahoj!" Chytřejší dealer na Pavla: "Hele, je to supr model. Fakt si budeš šmakovat. Ty jo, já se teď vyhoukal." Pavel: "Na, tady sou prachy." Pavel podává peníze, pro Jamala neznámou částku a přebírá sáčky. "Hele, menší nemáš? Já nemam nazpátek." Nikdo nemá na rozměnění, tak vezmou obnos a dealeři jej jedou rozměnit do nedaleké samoobsluhy. Jamal s Pavlem zatím zůstávají ve zkušebně a motají jointa. "Ty hovado, z čeho si byl posranej?" a směje se... "Nevim, je mi to nepříjemný." "To sou jen malý ryby, těch se vůbec neboj..." "Hele, myslíš, že maj zbraň?" "Hahahaha!" Po chvilce se dealeři vracejí s rozměněnejma penězma. Pavel podpaluje brko a nabízí chytřejšímu dealerovi. Ten mohutně potahuje. "Ty krávo, ten píše! Akorát moh bejt tenčí, ale OK. Na, vem si!" Nabízí špeka svému kolegovi. "Tak jen trochu, Ty vole, já řídím." Jamal celou tu dobu mlčí. Když na něj dojde řada, slabě si potáhne a podává joint Pavlovi. Chytrej dealer: "Sis moc nedal. Ty čubko, co to na nás hraješ za hru? Hej Pavle, tohle je nějakej posranej podrazák? Hej poldo, máš u sebe odposlouchávání?" Jamal náhle ucítí studenou hlaveň na spánku. Hloupej dealer: "Ty hajzle, co seš zač?" Jamal se strachy pomočí. Pavel uklidňuje situaci. Náhle zazní výstřel. Těsně vedle plakátu Mettalica přistane Jamalův mozek. Všichni sou od krve, dealeři zamíří na Pavla. Pavel strachy omdlí. Dealeři utíkají do auta, rychle startují a mizí v dáli. Chytrej dealer: "Hele, dneska v práci to byla síla. Už mě to tam fakt jebe." Pavel: "Kdy tam končíš?" Chytrej dealer: "Zejtra naposled. Hurá." Pavel: "Ty píčo, já tam budu makat ještě 14 dní. A dneska sem musel hrabat rukama. Místo lopaty." Chytrej dealer: "Haha." Skupinka dokouří jointa, všichni až na méně chytrého dealera si dají šota, pak se skupinka rozloučí. Dealeři už jsou na odchodu když do dveří vrazí policie. "Lehněte si na zem, vy grázlové!" Jamalovi schýzi.